Dosáhnul jsem kóty 3 200m nad mořem. Tentokrát lanovkou, což je trošku srabárna. Ale nejsem na horské expedici. Ve vrcholovém baru jsem tu narazil na reklamu Karlovarské Becherovky. Česká stopa je prostě všude. Pan prezident by měl radost:-)
Noční vlak z Astany kodrcal v ospalém ránu předměstím města Almaty. Pohled z okénka mě ohromil. Nad městem se tyčila impozantní hradba pohoří Ťan Šan. Vystoupil jsem. Před nádražím jsem se zastavil u jezdecké sochy Ablaj Chána. Slavný kazašský vůdce seděl hrdě na koni a hleděl k horám. Stejně jako já. Tenhle pohled jen tak neomrzí.
Název Ťan Šan znamená v překladu Nebeské hory. Z Almaty se do nich lze dostat velice snadno. Do sportovního komplexu Medeu jezdí městský autobus. Odtud lze vyjet lanovkou do lyžařského střediska Čimbulak a odtud dalšími lanovkami až do výšky 3 200m nad mořem. Tak jsem to udělal i já. Nejsem na mountaintrekingové výpravě, takže si přepych lanovky můžu dovolit. K mému překvapení jsem u nejvyššího horského baru spatřil reklamu na Becherovku. Češi se prostě neztratí nikde. Slavný karlovarský likér jsem tak vysoko raději nezkoušel. Jen jsem se vydal na malý trek po okolí. Pokochat se Nebeskými horami. S pokorou a obdivem.
Nejvyšší kazašskou horou je hora Khan Tengri. Měří 6 995 m/m. Leží na ní však stálá ledová čapka do výšky 7 010m/m. Patří tedy již mezi sedmitisícovky. V pohoří Ťan Šan je druhá nejvyšší po hoře Jengish Chokusu, měřící 7 439m/m. Obě jsou od střediska Čimbulak daleko, takže jsem je neviděl. S pokorou jsem si však prohlížel jejich impozantní sestry zde v okolí. Pár obrázků bude lepších, než další slova.
Pokud se vám článek líbil, můžete mu zvýšit karmu na blogu Idnes zde: