Bangkok. Město budhistických chrámů a svatých míst. Také město neřesti a placeného sexu. Město, které nikdy nespí. Ulice Khao San je jedním z míst, kde noc je stále mladá. Jaké to tam bylo na Silvestra?
Ulice Khao San leží v centru starého Bangkoku. Nekonečná párty tady jede každou noc. Schází se zde různé existence z celého světa. Sváteční turisté, sexuální turisté, baťůžkáři i zvědavci. Prostituce tu není tolik na očích, jako v jiných, vykřičenějších čtvrtích Bangkoku. I zde však potkáte osoby, nabízející placenou lásku. Ve všech různých variantách lidského pohlaví. Hlavně se zde ale pije a slaví.
Byl poslední večer roku 2017. K ulici Khao San se valily proudy lidí. Nekončícího hada těl zpomalovala policejní zábrana. Neslavně slavná ulice polykala svoje návštěvníky.
3 hodiny do půlnoci. Pivo u pouličních chlaďáků stálo 100 Bahtů.
Na instalovaném podiu probíhal program. Moderátoři se snažili dostat příchozí do varu. Obří displej odpočítával čas do půlnoci. Projít zúženým místem kolem pódia nebylo snadné. Dva zahuštěné proudy těl se tlačily proti sobě. Pití teklo proudem. Stánky se vším možným lákaly zákazníky. Bary se pomalu zaplňovaly. V každém hrála jiná hudba. Masérky a maséři chodidel měli plné ruce práce. Uvolnění chtivých zákazníků bylo víc, než dost. V masážních křesílkách se střídali, jak na běžícím pásu. Masáž nohou po celodenním trmácení v Bangkoku je určitě příjemná, ale co kdyby na mě zrovna vyšel chlap .
2 hodiny do půlnoci. Pivo u pouličních chlaďáků stálo 110 Bahtů.
V ulici to houstlo. Řeky těl plynuly proti sobě. Změnit směr chůze se dalo jenom postupným vmanévrováním do správného proudu. Z davu vykukovaly ruce s telefony, zaznamenávající silvestrovský mejdan. Na tetování henou se stála fronta. Každý chtěl mít památku na poslední divoký večer roku. Bary začínaly praskat ve švech. Masa těl uvnitř se spojovala s masou těl na ulici. Hudba se slévala v jednu bláznivou kakofonii zvuků. Ulice začínala tančit. Prodejci pití dodávali proudícímu davu palivo. Šílenství se stupňovalo s každou vypitou lahví. Mladí baťůžkáři objevili zajímavý trik. Za hradbou stánků a prodavačů pití byl skrytý malý obchůdek. Klasický market se smíšeným zbožím. V něm chlazené pivo za 50. Mládež se prostě vyzná . Hlavně tam ale byla klimatizace. Chvilkové uvolnění z přehřátého kotle.
30 minut do půlnoci. Pivo u pouličních chlaďáků stálo 120 Bahtů.
Zábava nabírala obrátky. Lidem blikaly na hlavách rohy. Dav tančil. Řeka těl zpomalila a začínala skákat. Babylon různých ras a barev pleti tvořil jeden lidský kotel. Všichni pili a zpívali. Bujaré pouliční veselí na Khao San má zkrátka grády. Také ale jednu podstatnou slabinu. Chybí tu záchody. Vmáčkli jsme se do jednoho z barů. Tam už se klikatila fronta ke dveřím vzadu. Barman nekompromisně vyhazoval ty, co neměli pivo od něj. Ukázal jsem plechovku z obchodu. Značka se náhodou shodovala, mohli jsme zůstat. Kluci ze Švédska pařili s holkama ze Španělska: „ Odkud jsi ty? Z České Republiky? Super, už se těšíme na hokej. Na to se napijeme!“ Dvojice Španělek konečně vytančila z kabinky. Toaleta měla rozměry 80 na 60. Jak se tam obě holky vešly, je mi dodnes záhadou.
Atmosféra venku mířila do finále. Do konce roku zbývalo pár okamžiků. Ulice byla napěchovaná k prasknutí. Nikde ani skulinka. Všechny ruce nad hlavou. Na hodinách problikávaly poslední vteřiny roku. Displej připomínal bombu, kterou už nelze zastavit. Z tisíců úst znělo:
„5 4 3 2 1….Happy New Year!!!!“
Dav se spojil do jednoho tančícího organizmu. Ulice se změnila ve slavící peklo. Pohyb kamkoliv, kromě skákání nahoru a dolů, byl vyloučený. Ohlušující rachot se odrážel od zdí domů tam a zpět. Satan si mnul ruce. Tolik hříšných těl v jednom vařícím se kotli.
Čeho je moc, toho je příliš. Po půlnočním šílenství se ulice přece jenom trochu uvolnila. Chytil jsem Magdu za ruku. Prorazili jsme si cestu ven. V prázdnějších uličkách se najednou dalo mluvit i dýchat.
Silvestr na Khao San se vydařil na jedničku. Přežili jsme!!!