Prosím vás, jak se dostanu k Ruskému kolu? Kam? K Ruskému kolu. K čemu? Nerozumím. No, k takovému velikému kolu s kabinkami, co je z něj výhled do okolí. Jo vy myslíte ke Kolesu rozhlyda? Tak to musíte tudy. Ale proč tomu říkáte Ruské kolo?
Vůbec mi nedošlo, že v Rusku se Ruskému kolu neříká Ruské kolo. Je to jednoduše Koleso rozhlyda.
I když, já vlastně v Rusku nejsem. Jsem v Baškortostánu. Autonomní republice ruské federace. Z Kazaně jsem do Ufy nepřijel vlakem, ale přiletěl letadlem. Stálo to asi tisícovku. Přišlo mi to výhodnější, než se kodrcat celou noc autobusem, ne o moc levněji. Ufa leží na jižnější větvi transsibiřské magistrály, než Kazaň. Cesta vlakem je tedy zdlouhavá. V letadle jsem si alespoň spravil oko pohledem na krásné tatarské letušky. Nebo to byly Baškirky? Nebo Čuvašky. A možná, že to nakonec byly Rusky. Všechny tyhle národnosti v Baškortostánu žijí.
Baškirština je stejně jako tatarština turkický jazyk. Od tatarštiny se údajně liší jen málo. Ve školách se děti učí baškirsky, tatarsky i rusky. Všechny oficiální nápisy jsou dvojjazyčně. Baškirsky a rusky. Lidé tu mají již výrazněji asijské rysy.
Paní průvodkyně mě u mapy v baškirském muzeu překvapila otázkou: „Jak vy u vás v České Republice vnímáte Baškortostán. Jako evropskou nebo jako asijskou zemi?“ Co na to odpovědět? Že u nás Baškortostán pravděpodobně téměř nikdo nezná? Při pohledu na mapu mě však napadla spásná odpověď: „Samozřejmě evropskou. Každý český školák ví, že Asie začíná až za Uralem“.
UFA není zdaleka tak pěkné město, jako Kazaň. Pohled z ruského „kolesa rozhlyda“ mi to jen potvrdil. Centrum tvoří zástavba z patrových bytovek a okrajové čtvrti jsou takový rozlehlý panelákov. Žádná historická senzace. Přesto nemůžu říct, že by to bylo město vyloženě ošklivé. Pár fotek napoví víc, než dlouhé psaní.